Alternativní výuka čtení s využitím globální metody u dětí s DMO

I přes největší úsilí a snahu se u některých žáků s dětskou mozkovou obrnou stává, že analyticko-syntetickou metodu čtení nezvládnou. Buď jim v tom brání mentální postižení, nebo neschopnost řeči, nebo obojí. Alternativní možností je výuka čtení s využitím globální metody.

Metoda globálního čtení vychází z analýzy celých vět a slov. Základem je postup od celku k jednotlivým částem. Metoda dává dítěti možnost číst okamžitě celé slovo a vnímat jeho konkrétní význam. Metodu alternativní výuky čtení s využitím globální metody pro děti s mentálním a kombinovaným postižením popsaly Hemzáčková, Pešková (1998) v příručce „První čtení“. Tuto metodu jsme použili a podle ní postupovali při výuce čtení (mimo jiné) u Jany.

Mohli jsme se opřít o Janinu dobrou vizuální paměť, rozlišovací a komunikační schopnosti. Ke komunikaci používá verbální projev, občas doplněný gesty a mimikou. Některá slova vysloví čistě a přesně, u některých artikulace není přesná a vysloví je zkomoleně. Některým slovům rozumíme pouze podle rytmu a intonace a pro některé výrazy má svůj vlastní slovník. Její slovní zásoba je malá, vyjadřuje se pomocí vět složených ze dvou až tří slov.

K výuce globálního čtení jsme přistoupili poté, co velice rychle a dobře zvládla práci s obrázky. Zpočátku jsme vybrali slova MÁMA, TÁTA, AUTO, KOLO. Uměla je zřetelně říci a představovala pro ni něco konkrétního.

Nejprve přiřazovala obrázky se slovem k obrázkům se slovem, potom slovo k obrázku se slovem, slovo k obrázku a obrázek ke slovu se slovním doprovodem. Četla předložená slova nebo vybírala příslušná slova podle pokynu.

Obrázky jsme použili z nabídky slov z „Prvního čtení“ a vždy slovo, které přiřadila, přečetla. Po straně stolu měla leporelo pro kontrolu nebo nápovědu. Další čtyři nová slova jsme vždy zařadili až poté, když uměla číst bezchybně ta předešlá.

Při výběru dalších slov jsme postupovali podle těchto kritérií:

1. Slova jsme vybírali z jejího slovníku –

• používali jsme taková, která byla v nabídce obrázků „První čtení“,
• nejprve jsme vybírali slova krátká, která nezačínala stejným písmenem,
• pro její jméno a jména spolužáků jsme použili fotografie,
• vybírali jsme podstatná jména i slovesa tak, aby se daly tvořit věty,
• slovo muselo být v 1. pádě nebo 3. osobě jednotného čísla, aby se dalo dále použít ve větě.

2. Soustředili jsme se na slova, která nevysloví, ale označí je jinak, nebo je vyjádří gestem –

• obrázky jsme vybírali z „Prvního čtení“ nebo z nabídky piktogramů v počítačovém programu „Altík“ od firmy Petit.

3. Vyčerpali jsme její aktivní slovní zásobu –

• obrázky z „Prvního čtení“ nebyly již pro její další potřebu vhodné,
• vybírali jsme slova, která denně používáme a zná jejich význam,
• obrázky jsme vybírali z nabídky piktogramů v počítačovém programu „Altík“,
• místo aby slovo přečetla, ukázala příslušný obrázek.

Z prvních slov jsme napsali věty v různých obměnách a vytvořili první stránky čítanky. Abychom si byli jisti, že text nezná nazpaměť, vyrobili jsme destičku s posuvnými okénky s textem. I tuto variantu zvládla a četla bezchybně.

Postupně jsme vymýšleli další věty, a tvořili tak text čítanky. Nejdříve to byly jednoduché věty tvořené ze dvou slov (podstatného jména a slovesa) a měnili jsme vždy jen jedno slovo. Když to zvládla, tak jsme obměňovali obě. Další krok byl, že jsme přidali spojky A – I, a tím prodloužili věty o další slova.

Po zapamatování si širší zásoby slov jsme sestavili text, který má již obsah a je o Janě a o tom, co dělá. Text je rozdělen do částí „RÁNO DOMA“, „VE ŠKOLE“, „VEČER DOMA“.

Výuka čtení s využitím globální metody u dětí s DMO je pomalá a dlouhodobá. Vyžaduje každodenní procvičování a opakování. K procvičování globálního čtení patří čtení vět a slov z čítanky a plnění různých úkolů pomocí slov:

• Vyber daná slova podle diktátu.
• Slož větu podle diktátu z předložených slov (počet slov odpovídal počtu slov ve větě nebo počet slov na výběr byl vyšší).
• Slož dané slovo z písmen podle vzoru nebo zpaměti (počet písmen odpovídal slovu nebo jich bylo na výběr více).
• Roztřiď slova podle obsahu (např. osoby – zvířata – co kdo dělá – věci apod.).
• Sestav větu podle své myšlenky, abychom ti rozuměli, co nám chceš říci (na výběr měla různá slova taková, aby se daly sestavit různé věty, slova jsme nejdříve společně přečetli).

Na začátku chvilky čtení si Jana opakovala nová slova asi 5 minut, potom četla z čítanky již osvojená slova a věty nebo podle diktátu řadila kartičky se slovy do vět, seskupovala slova podle obsahu apod. asi 10 – 15 minut. Čtení prolíná celým dnem, proto četla názvy dnů v kalendáři, rozvrh hodin, jména spolužáků apod.

Také domácí příprava nebyla zanedbatelná. Doma četla věty z čítanky nebo se věnovala své oblíbené činnosti – vyhledávání známých písmenek, nebo dokonce i slov v časopisech.

Přípravná a diferenciační cvičení Jana zvládla během dvou let přípravného stupně PŠ v rámci rozumové a smyslové výchovy. S vlastním čtením začala v 1. ročníku základní školy speciální.

V prvním roce se naučila osm slov a ve druhém šestnáct. Pochopila systém a naučila se jednotlivá slova diferencovat. Také zažila první úspěchy se čtením v čítance. Ve třetím roce se naučila 20 slov. S přibývajícím počtem slov možností kombinací vět a různých úkolů přibývalo, proto v následujících dvou letech si zapamatovala jen 16 a 12 slov.

Museli jsme se také potýkat s různými problémy a překážkami. S přibývajícími slovy musela stále opakovat ta stará, protože se stávalo, že méně používaná slova zapomínala. Problém se vyskytl u slov, která začínala stejným písmenem a byla stejně dlouhá. Pletla si např. TÁTA-TETA-TÝNA, MLÉKO-MÁSLO. Sestavování vět ze slov v prvním pádě a ve třetí osobě jednotného čísla nedávalo mnoho možností. Proto jsme některé věty doplnili obrázkem, nahrazujícím slovo, které Jana neuměla přečíst nebo které bylo v jiném tvaru, než jaký znala. Později jsme vybírali slova, která neuměla říci, ale vyjádřila je gestem. Po vyčerpání těchto možností jsme se zaměřili na slova, která souvisí s každodenním životem, s jejími potřebami a školními znalostmi. Slova nepojmenovávala verbálně, ale ukazovala je na obrázcích.

Alternativní výuka čtení s využitím globální metody u dětí s DMO je časově náročná. Vyžaduje trpělivost, každodenní procvičování a opakování. Přináší však své výsledky. Jana dokáže přečíst různé nápisy, názvy, jména, pomocí napsaných slov vyjádřit myšlenku nebo i přání. Odměnou za toto úsilí jí je i to, že dokáže přečíst z individuálně pro ni vytvořené učební pomůcky „Moje čítanka“ na první pohled obtížný text, a tím i udivit nezasvěcené okolí, které nepředpokládá, že by se někdy číst vůbec naučila.

V současné době přečte téměř 80 slov. Její slovní zásobu se do budoucnosti budeme snažit rozšířit o nová slova, která ji pomohou při komunikaci s okolím v jejím každodenním životě. Věra Růžičková, učitelka – speciální pedagog, MŠ a ZŠ speciální Diakonie ČCE, Vlachova 1502, Praha 5 – Stodůlky