Hůlková písanka

Popis učební pomůcky Hůlková písanka

Hůlková písanka volně navazuje na učební pomůcku První čtení, v níž jsou použita ke čtení výhradně velká hůlková písmena. Záměrem bylo sjednotit pro čtení a psaní typ písma, hůlková písmena byla vybrána, protože se nejsnáze napodobují.

Publikaci tvoří soubor pracovních listů doplněný metodickým postupem výuky psaní hůlkovými písmeny.

Publikace je rozdělena do následujících částí:

1. průpravné a uvolňovací cviky

- stanovení aktuální úrovně grafomotorických dovedností a metodika

2. nácvik prvků hůlkového písma

- metodika a 18 pracovních listů

3. nácvik psaní jednotlivých písmen

- metodika a 29 pracovních listů

Pracovní listy mají vyznačenou liniaturu ve třech šířkách. Je však třeba počítat s tím, že ne každý žák zvládne psaní ve všech třech šířkách liniatury. Kromě pracovních listů obsahujících prvky hůlkových písmen a jednotlivá písmena, obsahuje soubor další listy s vyznačenou liniaturou k volnému procvičování.

Každý pracovní list /respektive každé písmeno/ třetí části Písanky je v záhlaví doplněn ilustrací. Ta vyjadřuje obsah slova, jehož počáteční hlásku se žák učí psát. Použití stejného typu písmen pro výuku čtení i psaní se velmi osvědčilo. Doba výuky je ryze individuální.

Hůlková písanka aneb od čar a oblouků k hůlkovým písmenům

 

Předpoklady pro psaní

Úroveň motorických schopností a dovedností prolíná celý vývoj dítěte. Ovlivňuje fyzickou zdatnost, výběr pohybových aktivit, zapojení do kolektivu dětí, vnímání, řeč, kresbu, později psaní.

Než začneme s nácvikem psaní, je tedy velmi důležité zjistit a vyhodnotit u každého žáka vývojovou úroveň grafomotorických dovedností.

Předpokladem úspěšného nácviku psaní hůlkovým písmem je zvládnutí následujících dovedností:

  • základní orientace v prostoru /chápání pojmů nahoře-dole, vlevo-vpravo, chápání předložkových vazeb na-do-v, vpředu vzadu /
  • pohybová paměť – nápodoba pohybu
  • reprodukce souboru pohybů /s říkankou, bez říkanky/
  • způsob úchopu psacího náčiní
  • pohyblivost zápěstí /není nutné u jedinců s DMO/
  • nápodoba (obkreslení, obtahování) grafických prvků

svislá nebo vodorovná čára          I

kruh                                  O

kříž                                    +

dolní spojení šikmých čar  V /i v horizontální poloze/

 

Průpravné a uvolňovací cviky

Uvolňovací cviky pro psaní hůlkovým písmem jsou koncipovány s vyřazením nácviku spojených kliček, spojených oblouků apod.

Jsou řazeny do těchto 5. oblastí:

  • Čmárání: plynulý pohyb všemi směry a zaplnění dané plochy /např. jako zamotaný provázek/

Hůlková písanka Hůlková písanka Průpravné a uvolňovací cviky Hůlková písanka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Kroužení: plynulý pohyb daným směrem, kroužíme vpravo i vlevo kruhy nebo ovály

Hůlková písankaHůlková písanka

 

  • Oblouky: plynulý pohyb s přerušením /zastavením/ v rovině horizontální nebo vertikální /izolovaně, opakovaně maximálně pouze 2x/

Hůlková písankaHůlková písanka

 

  • Črtání: uvědomělý pohyb všemi směry – přiměřeně rovné čáry z daného bodu odstředivě, pak daným směrem

Hůlková písanka ČrtáníHůlková písanka Črtání

 

  • Čáry: rovné čáry daným směrem – horizontálně, vertikálně, šikmo. Spojení šikmé a svislé čáry opakovaně /zuby na pile/. Nácvik spojování bodů těmito čarami.

Hůlková písanka Čáry

 

Zásady a doporučení:

  1. Pro úspěšný nácvik a stimulaci grafomotorických funkcí je třeba zachovat volnost paže a ruky tak, jak je tomu v prvopočátcích čmárání. Při nesprávném vývoji a vedení dochází k nežádoucím projevům grafospasmy, která psací dovednosti brzdí a omezuje.
  2. Při nácviku se důsledně snažíme o souhru a součinnost motorického, kinetického a sluchového analyzátoru. Proto, by měl být záznam /cvik/ vždy doprovázen jakýmkoli hlasovým projevem – slovem, říkankou, melodií. Každý učitel může uplatňovat své osvědčené motivační postupy.
  3. Od velkých pohybů celou paží přecházíme k pohybům stále menším /se zapojením a uvolňováním zápěstí/. Sledujeme pozvolný přechod od jednoduchých grafických prvků, tzn. hrubších a snadnějších, k pohybům jemnějším. Postupně zmenšujeme a vymezujeme psací plochu, směřujeme k široké, pak užší liniatuře.
  4. Snažíme se o úplné zmechanizování pohybu tím, že cvik je mnohonásobně opakován. Žák je tak veden k zapamatování si směru pohybu a tvaru.
  5. Srovnáváním vzorků před počátkem nácviku a při ukončení nácviku každé skupiny cviků, sledujeme vývoj kvality grafického záznamu.
  6. Uvolňovací cviky slouží k rozvoji prostorové orientace. Žák se prakticky učí respektovat vymezenou plochu, seznamuje se s pojmy „řádek, linka“. Uvědomuje si, co je nahoře a dole, že řádka začíná a končí, a že se píše zleva doprava.

Psací náčiní: měkké pastelky, voskovky, progressa, silný štětec a vodové barvy, fixy se širokou stopou.

Úchop: Palec a ukazovák volně v nepokrčené poloze, prostředník radiální stranou podpírá psací náčiní, které je umístěné do úžlabiny mezi palcem a ukazovákem. Malík a prsteník jsou pokrčeny do dlaně. Pro děti, které mají korektní úchop znemožněn, lze použít psací náčiní uchopené dlaní.

Poloha těla: Vestoje nebo vkleče na židli u pracovního stolu /plocha horizontální/. Pohyb paže vychází z ramenního kloubu. Při provádění cviku můžeme sledovat, zda je zápěstí uvolněné. Ruka a paže se pracovní plochy nedotýkají. Druhá ruka je opřená, zajišťuje oporu a stabilitu postoje a celého těla.

Formát papíru překládáme horizontálně i vertikálně – vymezujeme prostor pro daný cvik. Posléze překládáme pouze horizontálně, tzn. dělíme na postupně se zužující liniaturu.

Dopomoc: Učitel /rodič/ stojí za žákem. Lehce podpírá jeho loket. Tím zjišťuje, zda vedení ruky není křečovité a má možnost sledovat iniciativu a samostatnost pohybu. Prsty nebo zápěstí přidržujeme pouze v nejnutnější situaci.

 

Nácvik prvků hůlkových písmen

Metodika vychází z analýzy tvarů a tahů hůlkového písma. Tomu odpovídaly i specifické průpravné a uvolňovací cviky v první části. Každému tvaru, z něhož je písmeno složeno, je věnován jeden pracovní list. Ty jsou řazeny podle obtížnosti.

Na každém pracovním listu je obvykle uplatněn následující postup:

  • obtahy grafického prvku v největší liniatuře
  • obtahy a samostatné psaní v největší liniatuře /někdy doplněno pomocnými body, případně naznačenou linií, kdy žák část prvku obtáhne po vyznačené linii a část dopíše samostatně/
  • samostatné psaní v největší liniatuře
  • obtahy grafického prvku ve středně velké liniatuře
  • obtahy a samostatné psaní ve středně velké liniatuře
  • samostatné psaní ve středně velké liniatuře
  • samostatné psaní v nejmenší liniatuře

Přehled grafických prvků, řazených podle obtížnosti:

1.      svislá čára shora dolů
2.      svislá čára zdola nahoru
3.      šikmá čára zprava doleva shora dolů
4.      šikmá čára zleva doprava zdola nahoru
5.      šikmá čára zprava doleva zdola nahoru
6.      šikmá čára zleva doprava shora dolů
7.      vodorovná čára
8.      dolní spojení dvou šikmých čar
9.      horní spojení dvou šikmých čar
10.    část oválu zleva doprava
11.    část oválu zprava doleva
12.    spojení dvou částí oválu
13.    dolní oblouk
14.    spojení svislé čáry a části oblouku
15.    ovál

Ukázka z Hůlkové písanky: grafické prvky – svislá čára shora dolů /vlevo/, horní spojení dvou šikmých čar

Hůlková písanka UkázkaHůlková písanka Ukázka

 

Zásady a doporučení:

  1. Pro dokonalé zvládnutí každého grafického prvku doporučujeme psaní na pracovní listy kombinovat s dalšími způsoby práce. Především s psaním na volné listy.
  2. Obtahy jednotlivých prvků je vhodné provádět vícekrát pro jejich účinnější zafixování.
  3. Vhodné je list papíru překládat na dvě, čtyři a více částí /podle schopností dítěte/, čímž jej učíme respektovat prostor.
  4. Je také možné využít listy s vyznačenou liniaturou, které jsou určeny k procvičování. Někteří žáci budou schopni psát i do sešitu s nejširší liniaturou.
  5. Nezbytností je samozřejmě motivace, slovní doprovod u každého prvku, kterým můžeme pomoci odkud kam má žák vést tužku.

Dopomoc: provádíme tak, že psací náčiní uchopíme na horním konci a jemně korigujeme pohyb ruky.

Psací náčiní: měkké pastelky, které je možno použít na obtahy i samostatné psaní, na něž lze doporučit i tužku.

 

Nácvik psaní jednotlivých písmen

Tato část je věnována nácviku psaní jednotlivých písmen. Každé písmeno je v záhlaví doplněno ilustrací a jejím názvem, jehož první hlásku se žák učí psát. To by mělo usnadnit zapamatování daného písmene.

Každé písmeno je opět rozloženo na své prvky, které by již žák měl ovládat a ty jsou nejprve zopakovány. Pokud činí některý prvek právě probíraného písmene větší potíže, je možno využít pracovních listů z předchozí části.

Na každém pracovním listě je využit tento postup:

  • zopakování jednotlivých grafických prvků, z nichž je písmeno složeno /obtahování, samostatné psaní/
  • obtahování a samostatné psaní písmene ve všech liniaturách s využitím pomocných bodů nebo pomocné linie

 

Přehled písmen řazených podle obtížnosti:

A, I, M, T, E, V, O, U, L, K, N, D, J, P, B, R, Ř, C, Č, Z, Ž, S, Š, Y, H, F, G, CH

Ukázka z Hůlkové písanky - psaní písmene K a O

Hůlková písanka Ukázka Hůlková písanka

 

Zásady a doporučení:

  1. Volné liniatury nejmenší velikosti lze využít:
  • k procvičení exponovaného písmene,
  • k zopakování dříve probraných písmen,
  • k psaní slov z písmen, která už žák zná a která čte,
  • k obtahování nebo doplňování /dopisování/ vyvozovaného písmene ve slovech, které předepíše učitel, a které žák již čte.
  1. K upevňování psaní písmen používáme opět volné listy, listy s vyznačenou liniaturou, sešity.
  2. V průběhu výuky, tak jak se žák učí psát jednotlivá písmena, zařazujeme také psaní slov, jejichž písmena už zná.
  3. Vedeme žáky k tomu, aby si všímali vyvozovaných písmen ve slovech a to i v neznámých a také aby si uvědomovali, že každé slovo je z písmen složeno.
  4. Zvládá-li žák psaní všech písmen a píše-li již i slova, může psát i jednoduché věty, tak jak je čte, případně i jednoduché texty, může psát i názvy obrázků či známá slova na daná písmena nebo ze zadaných témat /jídlo, rodina apod./, doplňovat slova do vět podle smyslu např. PETRA KUPUJE apod.
  5. Můžeme zařadit i výuku psaní na počítači. Snažíme se vytvořit co nejrozmanitější způsob procvičování písmena a to především ve slovech, která dítě čte.
  6. Vyzkoušeli jsme i záznam slov použitím písmenných razítek.
  7. Cílem výuky je dojít k porozumění obsahu grafického záznamu čtených slov.
  8. Je však nutno počítat i s tím, že tuto dovednost nebude každý žák schopen aplikovat na slova dosud nečtená.