Předpoklady pro čtení

Čtení je značně složitý proces a vyžaduje určité schopnosti, které by dítě mělo mít před tím, než s výukou čtení začneme. Ze zkušeností víme, že řada dětí s mentálním postižením nemá potřebné schopnosti ve věku, kdy se obvykle se čtením začíná, mnohé jich nedosáhnou nikdy. Proto je nesmírně důležité stanovit si aktuální vývojovou úroveň v těch oblastech, které jsou pro výuku čtení potřebné. Na základě tohoto diagnostického vyhodnocení, pak můžeme stanovit vhodnou metodu pro výuku čtení, u dětí u nichž není předpoklad technického čtení pak můžeme stanovat jinou formu výuky čtení, např. sociální čtení.

 

Čeho si tedy všímáme u dětí s mentálním postižením před tím než zahájíme výuku čtení?

 

Zrakové vnímání

– výuka čtení s využítím globální metody, stejně tak jako sociální čtení je založeno na zrakovém rozlišování obrázků, symbolů a různých tvarů, proto je zásadní zjistit jaké úrovně dosahuje dítě v této oblasti. K tomu může napomoci diagnostický materiál Diferenciace zobrazených pojmů, který je součásti Speciálněpedagogického vyšetření  pro zhodnocení impresivní řeči a impresivních jazykových schopností /Hemzáčková, 2001/.

V něm zjišťujeme zda a jak je dítě schopno:

  • Identifikace pojmenovaných konkrétních předmětů, jejich přiřazení k obrázkům a naopak
  • Identifikace zobrazených pojmenovaných obecných pojmů a jejich pojmenování nadřazeným slovem
  • Identifikace zobrazených pojmů v souvislosti kauzálních a finálních vztahů /rozlišování obrázků podle funkce/
  • Orientace v situačním obrázku

Stejné oblasti se věnuje i přípravná etapa výuky čtení s využitím globální metody v učební pomůcce První čtení. V části diferenciační cvičení zrakového vnímání zjišťujeme, zda je dítě schopno identifikovat předměty a obrázky a tvořit jejich dvojice, v části porozumění a zapamatování pojmu si ověřujeme, zda je dítě  schopno spojovat slovo /název/ s předmětem nebo obrázkem.

Pokud zjistíme v diagnostikovaných oblastech nedostatky, je zapotřebí cíleně se zaměřit na problematickou oblast.

 

Sluchové vnímání

– zjišťujeme schopnosti dítěte v oblasti naslouchání, sluchové diferenciace, sluchové paměti, sluchové analýze a syntéze a vnímání rytmu. Pro zjištění úrovně v těchto oblastech velmi dobře poslouží materiál J.Bednářové, Diagnostika dítěte předškolního věku. Při výuce čtení se často setkáváme s dětmi, u nichž váháme zda pokračovat ve čtení analyticko – syntetickou metodou nebo přejít k jiné metodě nebo sociálnímu čtení. Dítě obvykle čte s chybami, má obtíže ve fonematickém rozlišování, s obtížemi spojuje slova do slabik a následně do slov, všechny obtíže ve čtení plynů z nedostatků ve sluchovém vnímání .

Zde může značně pomoci cvičení sluchové syntézy slabikové a hláskové, zároveň tento materiál slouží k vyhodnocení úrovně dítěte v této oblasti a napomůže zacílit intervenci na problematickou oblast.

 

Sluchová syntéza slabiková

Rozkládáním slov na slabiky /MÁ-MA, CI-BU-LE, KO-LO-TOČ/ s podporou obrázků se snažíme zlepšit sluchové rozlišování jednotlivých hlásek.

Způsoby práce dle obtížnosti / volíme na základě schopností dítěte/:

  1. předkládáme dítěti 2 obrázky, která doplníme slovním návodem, předložíme tedy např. obrázky MÁMA a TÁTA  a slovně doplníme: „ každé ráno tě budí a chodí s tebou do školy a je to MÁ- - MA“ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.
  2. předkládáme dítěti 2 obrázky, bez slovního návodu, předložíme tedy např. obrázky MÁMA a TÁTA  a výrazně slabikujeme: „Kde je TÁ –TA? “ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.
  3. předkládáme dítěti 3,4 i více obrázků, předložíme tedy např. obrázky MÁMA, TÁTA, BABI, DĚDA a opět výrazně slabikujeme: „Kde je BA –BI? “ – dítě se snaží vybrat správný obrázek a slovo vyslovit.


Pořadí předkládaných obrázků:

  1. slova dvojslabičná s otevřenými slabikami, např.  máma, táta, jede
  2. slova trojslabičná s otevřenými slabikami, např. cibule, maluje
  3. slova dvojslabičná s otevřenou i zavřenou slabikou, např. zámek, salám
  4. slova trojslabičná se souhláskovými shluky, např. hrneček, vidlička


Hodnocení:
Provedeno:
- s obrázkem a se slovním návodem /slovo vysloví - obrázek ukáže/
- s obrázkem /slovo vysloví - obrázek ukáže/
- výběrem ze 3  4 a více možností
Pokud dítě nemluví, obrázek pouze ukáže nebo. zaměří svůj pohled.

Sluchová syntéza hlásková

Zvládá-li dítě sluchovou syntézu slabikovou, múžeme zařadit sluchovou syntézu hláskovou, kdy rozkládáním slov na hlásky /M-Á-M-A, C-I-B-U-L-E/ usilujeme o zlepšení sluchového vnímání jednotlivých hlásek.

Způsob práce je stejný jako u sluchové syntézy slabikové.

Pořadí předkládaných obrázků:

  1. jednoslabičná slova se zavřenou slabikou, např.  pes, les
  2. slova dvojslabičná s otevřenými slabikami, např.  mává, pije
  3. slova s dvěma souhláskami na začátku, např. čte, sto
  4. víceslabičná slova s otevřenou slabikou, např. kupuje
  5. slova s otevřenou a zavřenou slabikou, např. koláč
  6. slova se souhláskovými shluky, např. hruška

Hodnocení
Provedeno:
- s obrázkem a se slovním návodem /slovo vysloví   -  obrázek ukáže/
- s obrázkem /slovo vysloví   -   obrázek ukáže/
- výběrem ze    3,    4  a  více možností
Pokud dítě nemluví, obrázek pouze ukáže nebo. zaměří svůj pohled.

 

Prostorové vnímání

– orientačně zjišťujeme schopnost porozumění pojmům nahoře – dole, vlevo – vpravo, orientace na řádku, chápání předložkových vazeb na – do – v, vpředu vzadu /

 

Komunikační schopnosti

zjištění úrovně komunikačních schopností je nezbytné zejména u dětí, které nekomunikují verbálně. Je však stejně důležité u dětí, jejichž komunikační schopnosti jsou opožděné nebo narušené. Pro výuku čtení potřebujeme zjistit čemu dítě rozumí a jakým způsobem komunikuje. Zde doporučujeme využít Speciálněpedagogického vyšetření pro zhodnocení impresivní řeči a impresivních jazykových schopností /Hemzáčková, 2001/. Z něj využijeme především následující části:

  • Komunikační schopnosti – popis způsobu a okolností, kontextu komunikace
  • Komunikační dovednosti – jaká slova, slovní spojení, gesta, obrázkové symboly dítě používá pro vyjádření: existence /osob, předmětů, zvířat/, neexistence /že něco není – bylo/, odmítnutí, opakování /ještě, znovu, něco navíc/, vlastnictví /moje, tvoje, jeho, naše/, činností, lokace /umístění/ a vlastností /tvary, velikosti, barvy/
  • Porozumění řečovému projevu a smyslu gramatických struktur
  • Expresivní řečové projevy – úroveň a popis expresivních řečových projevů                    

 

Použité zdroje

  • BEDNÁŘOVÁ, J. – ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku. Praha: Computer Press, 2007. ISBN: 978-80-251-1829-0
  • HEMZÁČKOVÁ, K. - PEŠKOVÁ, J. - JIŘÍK, J. První čtení. Praha: Parta, 1998.ISBN 80-85989-31-X.
  • HEMZÁČKOVÁ, K. Speciálně pedagogické vyšetření pro zhodnocení impresivní řeč a impresivních jazykových schopností. Praha: IPPP, 1998.
  • HEMZÁČKOVÁ, K. Cvičení sluchové syntézy slabikové a hláskové /rukopis/