• Co je sociální čtení?
• Kategorie čtenářů
• Co všechno lze číst
• Kdy začít?
• Funkce a význam
• Použité zdroje

Co je sociální čtení?

Sociální čtení je chápáno jako poznávání, interpretace a přiměřené reagování na zraková znamení a symboly, piktogramy, slova, skupiny slov, které se často objevují v okolním prostředí nebo v širším kontextu, a to bez toho, aby byly využívány čtecí technické dovednosti.

Zastánci tohoto způsobu učení vycházejí ze zkušenosti, že tzv. klasické školní dovednosti nemusí být pro žáky s mentální retardací těžkého stupně v jejich praktickém životě využitelné, a že často i u těch žáků, kteří si osvojily technické čtení se toto čtení stává mechanickou záležitostí, které pro jejich komunikaci s okolním prostředím přináší jen minimální efekt.

Kategorie čtenářů

Mezi žáky, kteří mají problémy se čtením lze rozlišit tři skupiny:

1. skupina jsou funkční čtenáři – tito žáci mají sice často problémy s procesem čtení, ale jsou schopni neustále rozvíjet jeho úroveň, která jim nabízí více šancí společenského uplatnění. I tyto jedince můžeme učit jisté části sociálního čtení, kterou využijí ve svém životě.
2. skupina se skládá z žáků s mnoha problémy ve čtení. Poznají písmena, často zvládnou i počátky čtení. U této skupiny jsme na rozpacích, zda pokračovat v normálním čtení nebo ne. To, že jsou ve čtení relativně úspěšné, neznamená, že jejich čtení bude funkční. Čtou sice i celé skupiny slov, ale bez porozumění. Sociální čtení může být paralelou ke čtení normálnímu. Jejich čtecí dovednosti jsou oporou k učení se určitým kategoriím, rychleji poznají některá slova.
3. skupina se skládá z žáků, kteří patrně vůbec nebudou číst. Jde o žáky s těžším postižením a o žáky s problémy ve vnímání  písmen. Lze předpokládat, že u nich proces čtení vůbec nezačne.

Co všechno lze číst

1. kategorie - soubor obrázkù a textů /slov/ - např. učební pomůcka První čtení



2. kategorie - piktogramy, obrázkové symboly – např. Čteme obrázky - procesní schémata složená z obrázků, fotografií nebo piktogramů



3. kategorie - slova a skupiny slov

V jednotlivých kategoriích se sleduje, co je pro žáka funkční. Z tohoto hlediska je důležitý výběr souborů, ale také situace, v níž se učí. Např. učíme-li žáka pracovat s automaty na nápoje, učí se pojmům káva, kakao, cukr apod. Vždy by měly být respektovány individuální zájmy a potřeby žáků.

Velmi vhodnými tématy jsou potraviny a jiné zboží /nákupy, rozpoznávání obalů potravin ve škole i v obchodě/, časová orientace, dopravní značky a symboly, vaření.

Kdy začít?

V jakém věku a na jaké úrovni rozumového vývoje je vhodné započít se sociálním čtením?

Podle zkušeností je jedním z důležitých důvodů pro zahájení sociálního čtení skutečnost, že žák starší 8 let stále nemá vůbec žádné nebo jen nízké čtecí dovednosti. V tomto věku se však v našich podmínkách - ve speciálních školách - často teprve s výukou čtení začíná, takže ještě nelze odhadnout jakých výsledkù žák dosáhne.Lze však říci, že žáků vyučovaných klasickými metodami ubývá  a stále častěji se využívají metody alternativní, tedy i sociální čtení, které však  mùže posloužit také jako příprava na čtení např. globální metodou. Limit věku je tedy velmi relativní. Hlavním měřítkem musí být vývojová prognóza schopností žáka a jeho potřeby, tedy co má smysl s ohledem na jeho budoucnost.

Funkce a význam sociálního čtení

• adaptační program pomoci osobám s postižením, s různými  možnostmi  aplikace pro různé lidi
• pomáhá „vtáhnout“ osoby s postižením do aktivního života, stimuluje jejich vlastní potřeby a poskytuje jim určitou odpovědnost, pomáhá hledat možnosti a způsoby, na jejichž základě se mohou chovat nezávisle
• umožňuje výuku orientovat na prostředí, kde  může být hned aplikována /v obchodě, v dopravě, v nemocnici, v sebeobslužných činnostech/
• umožňuje výuku provádět ve spolupráci s rodinou a aplikovat ji v životě rodiny
• sociální čtení je cíl a zároveň prostředek – chceme se soustředit na takové sociální čtení, které má pro postižené jedince smysl a které je perspektivní

Použité zdroje

• Hemzáčková, K. - Pešková, J. - Jiřík, J. První čtení. Praha: Parta, 1998. ISBN 80-85989-31-X.
• HEMZÁČKOVÁ, K.- KUBOVÁ, L. - MULLEROVÁ, J.  Čteme obrázky procesní schémata, /připravený rukopis k publikaci Praha: Parta/
• Kubová, L. Piktogramy. Metodická příručka. Praha: TECH-MARKET, 1997. ISBN 80-86114-00-7.
• Kubová, L. Alternativní komunikace,cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí, Praha: TECH-MARKET, 1996. ISBN 80-902134-1-3.
• KUBOVÁ, L. Sociální učení (čtení, počty) Metodický portál RVP – články 2008
• Kubová, L. - Pavelová, Z. - Rádková, I. Znak do řeči. Praha: Tech Market, 1999. ISBN 80-86114-23-6.
• Švarcová, I. Mentální retardace.Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-506-7
• Valenta, M. - Müller, O. Psychopedie. Praha: Parta, 2003. ISBN 80-7320-039-2.